Historie
Motorismus v Liberci a okolí má dlouhou tradici. Vše začalo tím, když textilní průmyslník Theodor von Liebieg přivezl do Liberce v roce 1893 od Karla Benze první automobil do českých zemí. Byl to typ Victoria. Mimochodem, je vystaven v Národním technickém muzeu v Praze.
Začátek motorismu na Liberecku byl završen v dubnu 1905 sezváním skupiny 13 místních motoristů k založení spolku. Sezvání inicioval textilní magnát Oscar von Klingen. Po schválení stanov pražským místodržitelstvím byla v hotelu Zlatý lev dne 29. Srpna téhož roku první ustavující schůze klubu. Klub měl název Nordbomischer Automobil-Club.
Prvním předsedou byl zvolen Theodor von Liebig, v té době již známý i jako automobilový závodník. Cílem členů spolku bylo sdružovat zájmy českoněmeckých motoristů na území Království Českého.
Klub hned v následujícím roce zorganizoval v Liberci první automobilovou výstavu, získal oprávnění ke školení řidičů a především začal pořádat automobilové závody a soutěže.
Po vzniku Československa v roce 1918 se klub stal členem Autoklubu republiky Československé. Po obsazení Sudet byl klub v roce 1938 začleněn do ústředního německého autoklubu NSKK.
Po roce 1945 obnovila v Liberci motoristickou činnost místní odbočka Autoklubu Republiky Československé, která začala opět pořádat soutěže, školení, motoristické a společenské akce. Krátká existence klubu skončila jeho násilnou přeměnou na Svaz pro spolupráci s armádou (SVAZARM) v roce 1951. Pod touto hlavičkou však pokračoval dále čilý motoristický život automobilů, burzy náhradních dílů apod. Vše sloužilo členům i veřejnosti jako zpestření. Pořádaly se různé soutěže, školení, besedy, setkávání členů dle jednotlivých značek, technické dny a seřizování a vytržení ze šedé reality.
V roce 1956 převedl Městský národní výbor v Liberci Svazarmu do trvalého bezplatného užívání pozemky a objekty v Pavlovicích, na kterých se nacházel sportovní stadion. Na části pozemků se postupně vybudoval autokemp . Zprvu se jednalo o plochu ke stanování, postupně však byl vybudován současný autokemp, který byl oficiálně uveden do provozu v dubnu 1981.
Náš klub se podílel na organizaci Rallye Škoda, později přejmenované na Rallye Bohemia, pořádal burzy náhradních dílů, školy smyků, školení pravidel silničního provozu, besedy se závodníky, dny seřizování automobilů, výlety apod.
V roce 1989 jsme měli 2000 členů, kteří byli rozděleni do značkových klubů. Nejvíce členů, 1 600, měl samozřejmě Škodaklub.
Ihned po revoluci jsme se zúčastnili znovuobnovení činnosti Autoklubu republiky Československé. V lednu 1990 jsme se zúčastnili ustavující schůze v pražské Lucerně.
Do motoristického života se navrátila svoboda a pluralita v pořádání akcí všeho druhu.
Na náš autoklub byla po průtazích dne 29. Května 1991 oficiálně převedena část majetku Svazarmu, o který jsme se již i dříve jako motoristé starali. Jednalo se hlavně o autokemp a dům motoristů v Harcově. Tento se během času ukázal jako nepotřebný a provozně nákladný. Proto byl prodán a za získané finanční prostředky byl v roce 1996 vybudován , s velkým přispěním karavanistů pro Karavanklub tábor v Chrastné.
Po revoluci činnost autoklubu pokračovala v zaběhnutém trendu. Zajišťovali jsme rychlostní zkoušky na Rallye Bohemia, později na Rallye Paramo a Rallye Akuma, spolupořádali jsme i akce autoveteránů, pořádali přednášky atd.
Počet členů však prudce ubýval, protože již nepotřebovali čárku v kádrových materiálech o členství ve Svazarmu a navíc se objevilo tolik nových možností pro zájmovou a rekreační činnost obyvatel. Rovněž údržbu nových motorových vozidel již nebylo možné provádět svépomocí.
V roce 1993 jsme k výročí 100 let od uvedení do provozu prvního automobilu v Českých zemích uspořádali velkou akci a v roce 2015 jsme spolupořádali akci ke 110. výročí autoklubu v Liberci (podrobnosti v sekci Akce).
